Legalizace, superlegalizace, apostily, ověření… Kdo se v tom má vyznat? Pojďme se na to podívat společně v nadcházejícím seriálu o dokumentech potřebných k imigraci do České republiky.
V České republice je úředním jazykem čeština, proto také oficiální dokumenty předkládané českým úřadům musí být v tomto jazyce. Zde tvoří menší a jedinou výjimku slovenština. Co však dělat, držíme-li v rukou dokument, který česky či slovensky není?
Nabízí se možnost překladu. Zde však pozor, oficiální dokumenty opatřené podpisy, či dokonce razítky, patří do rukou odborníka, tedy tlumočníka jmenovaného soudem. Seznam takových překladatelů je snadno k nalezení on-line. Tento postup doporučujeme všem, kteří své dokumenty předkládají úřadům, zejména pak Ministerstvu vnitra ČR – Oddělení pobytu cizinců.
Mezi takové dokumenty, které procházejí úředním překladem, patří ty, které cizinci dokládají do svých žádostí. Nejčastěji se setkáváme s překlady rodných či oddacích listů, univerzitních a středoškolských diplomů, ale také třeba pracovních smluv.
Kolik stojí překlad dokumentů do češtiny?
Vyhotovení soudního překladu není levná záležitost a ceny se liší podle jazykových kombinací, ale také odbornosti textu, a to s rozdílem i několika stokorun za jednu normostranu. Určitě zbystřete při výpočtu výsledné ceny. Jen zřídkakdy se setkáte se 100% přesným odhadem vzhledem k tomu, že se soudní překlady nejčastěji kalkulují na základě počtu výsledných normostran.
Co že je ta normostrana? Normativní stránka (také normostrana, případně NS) je standardizovaná stránka, která obsahuje 1800 znaků. Je to spravedlivá a univerzálně používaná pomůcka k výpočtu “skutečného” objemu textu. Klientovi tak nepomůže zadat text s co nejmenším písmem, aby si zajistil co nejnižší cenu, stejně tak překladatel nemůže pouze zvětšit písmo v editoru, aby inkasoval vyšší částku.
